|
|
Charakterizace vrozených alterací genů podmiňujících vznik a prognózu dědičných forem vybraných nádorů dospělého věku
Jelínková, Sandra ; Kleibl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hlaváč, Viktor (oponent) ; Hájková, Nikola (oponent)
Ve své disertační práci jsem se věnovala studiu genetické predispozice vybraných nádorových onemocnění, jejíž příčiny nebyly v ČR dosud systematicky studovány. Pro identifikaci dědičných patogenních variant jsme použili panelové sekvenování nové generace. Analýza 1333 pacientek s karcinomem ovaria, 527 pacientek s nádory endometria a 334 pacientů s hepatocelulárním karcinomem zahrnovala sekvenování s využitím panelu CZECANCA. Pro analýzu 264 pacientů s melanomem jsme připravili specifický panel CZMELAC. Primárně jsme se zaměřili na identifikaci nosičů patogenních variant ve známých predispozičních genech pro jednotlivá onemocnění, následně jsme hodnotili i vliv kandidátních genů a charakteristiky odlišujících nosiče patogenních variant od nenosičů. Analýza vysoce rizikových pacientů s melanomem odhalila patogenní varianty v genech asociovaných s melanomem u 9/264 (3,4 %) nemocných, dalších 22 (8,3 %) pacientů neslo patogenní variantu v některém z dalších predispozičních genů. Pravděpodobnost záchytu patogenní varianty zvyšoval mnohočetný výskyt melanomu u probanda a výskyt onemocnění v rodině. Zcela nejčastější byl výskyt germinálních patogenních variant ve studii zaměřené na karcinom ovaria, kde jsme patogenní varianty nalezli u 427/1332 (32,0 %) pacientek s převahou mutací v BRCA1, BRCA2,...
|
|
|
Identifikace dědičných faktorů ovlivňujících vznik karcinomu pankreatu a dalších solidních tumorů
Král, Jan ; Janatová, Markéta (vedoucí práce) ; Hojný, Jan (oponent) ; Šeborová, Karolína (oponent)
Karcinom pankreatu (PDAC) patří mezi nádorová onemocnění s jednou z nejhorších prognóz. Karcinom endometria (EC) je nejčastějším gynekologickým nádorovým onemocněním. Genetické pozadí u nádorových onemocnění je vysoce heterogenní a liší se mezi populacemi. Vyšetřili jsme DNA 226 pacientů s PDAC a 527 pacientek s EC pomocí panelového sekvenování nové generace. Cílové geny jsme rozdělili na hlavní predispoziční geny (11 pro PDAC, 19 pro EC) a ostatní kandidátní geny. Pacientky s EC byly rozděleny do skupin na základě splnění indikačních kritérií k zárodečnému genetickému testování. Použili jsme dvě skupiny populačně specifických kontrol (kontroly bez nádorového onemocnění a populační kontroly). Zárodečné patogenní varianty (PV) v hlavních predispozičních genech byly nalezeny u 18 (8,0 %) pacientů s PDAC. Nejčastěji mutovaným genem byl BRCA2 (50 % nosičů). Signifikantně zvýšené riziko vzniku PDAC bylo u nosičů mutací v genech BRCA1 (OR = 10,4; p = 0,04), BRCA2 (OR = 6,4; p = 0,0009) a CHEK2 (OR = 17,5; p = 0,003). Přítomnost mutace v genech podílejících se na procesech homologní rekombinace byla spojena s lepší dobou přežití pacientů. U pacientek s EC byly zárodečné PV v hlavních predispozičních genech nalezeny v 60 (11,4 %) případech. Nosičky mutací v genech Lynchova syndromu (LS) měly významně...
|
|
|
Sporadické buňky v diagnostice a monitoraci gynekologických onemocnění
Kiss, Imrich ; Bobek, Vladimír (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Klézl, Petr (oponent)
V posledních dvou desetiletích je významná snaha nalézt neinvazivní markery v diagnostice, predikci a monitorování účinnosti terapie maligních onemocnění. Cirkulující nádorové buňky (CTC) mají možnost splnit všechny tyto kritéria. Monotematická práce se v úvodu věnuje problematice CTC a jejich současnému využití v klinické medicíně. V přehledném článku je shrnut aktuální stav využití CTC u gynekologických malignit. V další publikaci je originální článek na téma CTC u karcinomu endometria. Popisuje úspěšný záchyt vitálních CTC u 75% testovaných pacientek. Identifikuje CTC jako individuální marker onemocnění bez spojitosti se stadiem, stupněm (grade) nebo postižením lymfatických uzlin. V druhé polovině se práce věnuje endometrióze, benignímu, ale často recidivujícímu onemocnění zhoršující kvalitu života u žen v reprodukčním věku. Multicentrická studie popisuje úspěšnou izolaci cirkulujících endometriálních buněk (CEC) u žen s histologicky potvrzenou endometriózou v různém stadiu onemocnění i subjektivními potížemi pacientek. Z celkových 423 vzorků bylo úspěšně izolováno 78.4%. CEC byly sledovány u 11 pacientek v různých fázích menstruačního cyklu, při čemž nejvyšší počet CEC byl detekován těsně po ovulaci. Cytomorfologickou a následně molekulární analýzou byly zjištěny buněčné typy a geny...
|
|
|
Význam ultrasonografického stanovení nepříznivých prognostických ukazatelů pro volbu adekvátní operace u zhoubného nádoru endometria
Frühauf, Filip ; Fischerová, Daniela (vedoucí práce) ; Halaška, Michael (oponent) ; Burgetová, Andrea (oponent)
Cíle: Předoperační ultrasonografické vyšetření je doporučeným stagingovým vyšetřením u pacientek s endometriálním karcinomem. Jeho náplní je zhodnocení rozsahu onemocnění v děloze, vyloučit současné nádorové postižení ovarií a jinou pánevní patologii. Ultrasonografické vyšetření je standardně založeno na subjektivním hodnocení rozsahu postižení erudovaným lékařem. Naším hlavním cílem bylo zjistit, zda objektivní stanovení hluboké myometriální invaze založené na jednoduchých měřeních dosahuje srovnatelných výsledků jako subjektivní hodnocení zkušeným sonografistou. Ve studii jsme testovali dva objektivní modely, (1) poměr nejhlubší invaze k šíři nepostiženého myometria publikovaný poprvé Gordonem a (2) poměr předozadního rozměrů dělohy a tumoru zavedený Karlssonem. Metodika: Prospektivní diagnostická studie probíhala v Onkogynekologickém centru. Do studie vstoupily všechny pacientky s biopticky ověřeným endometriálním karcinomem, které podstoupily ultrasonografické vyšetření dle předem definovaného protokolu a následně chirurgický stagingový výkon. Předoperační lokalní staging každého endometriálního tumoru byl hodnocen subjektivně jedním z expertních sonografistů (myometriální invaze povrchová ˂ 50 % nebo hluboká ≥ 50 % šíře myometria a cervikální stromální invaze přítomna či nepřítomna). Dále byla...
|
host ::
RSS.